Vedra a naši mazlíčci. Jak je před nimi ochránit?

Poslední léta se k nám vracejí neobvykle vysoké tropické teploty. Mnoho kanceláří a domácností se proti nim obrnilo prostřednictvím klimatizací. V takovém počasí netrpí pouze lidé, ale i naši mazlíčci, kterým je zapotřebí nastolit speciální režim. Jak tedy bojuje pejskovo tělo proti vysokým teplotám? Co vede k jeho přehřátí? Jak přehřátí předcházet a jak ho vlastně vůbec poznat?

Jak ve vedrech funguje pejskovo tělo?

Jakmile se začne lidské tělo přehřívat, nastane pro většinu z nás velice nepříjemný proces pocení, který celkově ochladí náš organismus. Bohužel naši milí chlupáči potních žláz nemají nazbyt, vlastně se nacházejí jen a pouze v polštářcích na jejich tlapkách. Jak se tedy mohou ochlazovat? Pouze pomocí zrychleného dýchání s vypláznutým jazykem. Díky tomuto procesu v tlamě proudí vzduch a tak se ochlazuje sliznice. Výsledkem je úprava celkové teploty. Takové zrychlené dýchání můžeme pozorovat i u některých kočiček. Bohužel tento způsob ochlazování není ani zdaleka tak účinný jako pocení. Rychlost přehřátí je potom různá a liší se v závislosti na typu psíka i kočičky, druhu aktivity i prostředí.

Co dokáže způsobit přehřátí?

Vedro jako na Sahaře

Zásadním faktorem je samozřejmě teplota vzduchu. Tělesná teplota pejska se pohybuje mezi 38 – 39 °C. Jakmile venkovní teplota vystoupá nad 25 °C, ochlazovací mechanismus je daleko méně účinný a pomalejší. Jakmile ale vystoupají teploty až přes tropických 30°C či dokonce k 38 °C, je zrychlené dýchání prakticky neúčinné, ochlazování nemožné a přehřátí je za dveřmi.

Tím úplně nejhorším co pro svého mazlíčka můžete udělat je, nechat ho zavřeného v automobilu. Řada lidí se domnívá, že když si pouze odskočí něco rychle vyřídit či nakoupit, pejsek to v autě tu chvilku přečká. Když se navrch auto zaparkuje do stínu a nechají se pootevřená okénka, neměla by vzniknout žádná prekérní situace, že? Opak je pravdou. V autě teplota stoupá rychlostí blesku a po pár minutách může hravě dosáhnout k 65°C a i ve stínu vzniká skleníkový efekt. My sami bychom si asi v letních teplotách nepřáli být zavření na parkovišti v autě. Takový „omyl“ stál už nejeden psí život.

TIP: Pokud jedete na nákup či pobíhat po úřadech, nechte raději pejska doma, i přestože bude zavřený v bytě, tam mu bude určitě lépe než v rozpáleném autě. Na procházky choďte pouze ráno nebo večer, kdy je venku lépe. Vždy s sebou berte láhev s vodou, aby se pejsek mohl po cestě napít.

TIP: V létě jsou pro pejsky super ochlazovací podložky, které chladí až o 10 °C oproti aktuální okolní teplotě. Pozor však u náchylnějších jedinců na zrádné nachlazení – musíme tedy zvážit, zda je podložka právě pro našeho pejska vhodná. Výběr kvalitních chladící podložek naleznete zde - CHLADÍCÍ PODLOŽKY.

Sluneční paprsky

Slunce velice rychle zahřívá povrch těla zvířátka a zde platí, čím menší mazlík, tím větší riziko přehřátí. Stačí nechat kočku zavřenou na balkóně, pejska ve výběhu bez stínu či uvázaného na slunci před obchodem, králíka v přepravce na slunci, zapomenuté morče ve výběhu a na vážný problém je zaděláno. Nejhůře snášejí přímé sluneční paprsky hladkosrstí pejsci a potom především naháči a plemena koček Spynx. Tato zvířátka raději slunečním paprskům v parných vedrech vůbec nevystavujte a používejte speciální krémy na ochranu jejich velice citlivé kůže.

Pozor na aktivity

V parných dnech bychom měli pečlivě zvážit, na jak dlouhou procházku se s pejskem vydáme a kam. Rozhodně není vhodné v horkém odpoledni chlupáčovi házet aport. Domněnka, že pejsek si sám řekne, kdy má dost, je zcela zcestná. Ano možná se tomu tak stane, ale už bude příliš pozdě. I takové házení míčků do vody ve vysokých teplotách může mít pro mazlíčka katastrofální následky. Při fyzické námaze vytváří svaly psíka obrovské množství tepla a jeho tělo se velice rychle zahřeje. Snaží se jej alespoň trochu ochladit za pomoci mělkého a rychlého dýchání, ale při takové spotřebě kyslíku ve svalech je nutné dýchat zhluboka a tak může dojít k přehřátí či nedostatku kyslíku tzv. hypoxii, velice často potom dojde ke kombinaci obojího.

Pamatujte na to, že vy jste ten, kdo musí mít rozum a o pejska se musí postarat. Rychlost přehřátí záleží na náročnosti dané aktivity, typu, velikosti a temperamentu pejska. Tou nerizikovější skupinou jsou mohutní a svalnatí psíci např. buldoci, ale také i mopsíci, boxeři a další chlupáči s krátkou čelistí.

Teplota okolního prostředí

Představte si parné odpoledne uprostřed města, kde asfaltové silnice a okolní beton sálají nesnesitelný žár. Stačí se posadit na rozpálenou lavičku a už skáčete metr vysoko. A takový pejsek nemá boty, pantofle ani nic jiného, co by mohlo ochránit jeho citlivé tlapky. Při procházkách se tedy vyhýbejte rozpáleným povrchům a po ruce mějte vždy pečující mastičku. Ideální jsou procházky z rána a na večer, nejlépe ve stínu lesa.

TIP: Pro ochranu tlapek před rozpáleným asfaltem a jinými povrchy můžete svému mazlovi pořídit speciální botičky, které jsou prodyšné a hezky tlapky ochrání. Výběr botiček si můžete prohlédnout zde - BOTIČKY PRO PSY.

Voda, základ života

Stejně jako člověk i naši domácí mazlíčci musejí mít v období tropických teplot neustále k dispozici dostatečné množství čerstvé chladné vody. Slovíčko chladné je opravdu zásadní. Nestačí ráno nalít misku vody a tím mít po zbytek dne o péči o pitný režim pejska postaráno. Je důležité misku umístit někam do stínu a obměňovat ji. Stejně tak i kočičky potřebují mít po ruce neustále misku plnou čerstvé vody, i přestože jindy běžně příliš nepijí. Na procházky a výlety jsou ideální cestovní misky - jejich výběr naleznete zde - CESTOVNÍ MISKY.

TIP: Pro větší plemena psů je ideální napustit vodu do kýble – větší množství vody udrží teplotu déle. Na procházku s sebou berte vždy láhev vody. Je lepší, aby pejsek pil pravidelně menší množství vody, nežli nárazově velké množství.

Koho vysoké teploty ohrožují nejvíce?

• Staré, mladé, obézní a nemocné jedince.
• Zvířata, která jsou vystavována nepřiměřené fyzické zátěži.
• Plemena jako jsou mopsové, buldoci, svalnatí a mohutní psi typu bull, molossové, ale i perské kočky.
• Zvířata s hustou a nekvalitní srstí.
• Drobná zvířátka jakou jsou morčátka, králíci, papoušci. Jejich tělíčka vystavená slunci se zahřívají extrémní rychlostí.

Jak poznáme, že se nám mazlík přehřívá?

• Chlupáč dýchá velice usilovně, doslova do sebe vzduch pumpuje a to většinou v rozepřeném postoji.
• Pejsek nadměrně slintá, jazyk má vypláznutý, spojivky zarudlé, oči vyvalené.
• Nejdříve jsou pysky i čenich suché, později nastane slinění a jazyk, dásně a sliznice jsou rudé.
• Zvíře je nejprve nervózní, později dezorientované se skelným pohledem, v poslední fázi potom apatické.
• V poslední fázi začne pejsek fialovět a zvracet a v tomto momentě už mu většinou není pomoci.

První pomoc

• Ihned nechte pejska odpočívat na stinném a chladném místě.
• Pozor na ledovou vodu! Nikdy pejska nemáčejte ani neházejte do ledové vody.
• Opatrně mu ochlazujte tlapky.
• Vlažnou vodou mu namočte břicho, krk, třísla a opatrně i hlavu.
• Zajistěte proudění vzduchem, klidně ho ovívejte tím, co budete mít právě po ruce.
• Pokud možno, dejte mu v malých dávkách pít.
• Nechte pejska odpočinout a teprve po této pomoci jej můžete odvézt k veterináři.

TIP: Pejsek se nejlépe ochlazuje přes tlapky. Zkuste mu je pomalu namáčet do kelímku s ledem nebo se zmrzlinou. Jedná se o velice účinnou první pomoc!

POZOR: Nikdy pejska prudce nezchlazujte! Kombinace jeho rozpáleného těla a studené až ledové vody snadno způsobí šok a posléze smrt. Nikdy tedy neházejte chlupáče do vody!!

U přehřátí je nejhorší, že si ho většinou všimneme až příliš pozdě a pejskovi jde skutečně o život. Dbejte tedy především na prevenci, používejte selský rozum a všímejte si svého mazlíčka, může mu to zachránit život. Pamatujte, že základem je zvířátku umožnit neustálý přístup k čerstvé chladné vodě, omezení výcviku i her, dokonce i procházek na ráno a podvečer, pokuste se mu zajistit průvan, vyvarujte se slunným místům a hlavně nikdy nenechávejte svého mazlíčka v autě!